SKUTEČNĚ A AKTIVNĚ NASLOUCHEJTE
Skutečně a aktivně druhému naslouchejte. Člověk lapený v úzkosti má hlavu přeplněnou k prasknutí, plnou domněnek a myšlenek ve kterých se sám nevyzná. Pokud se ho začnete citlivě ptát a budete mu trpělivě naslouchat, dáte mu tím možnost tyto myšlenky pojmenovat, zorganizovat a dostat je pod kontrolu.

NEZLEHČUJTE JEHO POCITY
Zapomeňte na to, že máte představu o tom, jak se tento člověk cítí. Nemáte!

Když nás ovládne strach, obavy, či úzkost nevidíme věci jasně. Každý z nás máme jiný filtr vnímání a vstřebávání informací. Každý si jej vykládáme ve své jedinečné verzi.  Nezlehčujte tedy jeho pocity. Přestaňte mu opakovat zdánlivě povzbuzující věty typu: „Neboj se“, „Nemysli na to“, „To je v pohodě“, „Nic se neděje“, „Buď v klidu“, „Nestresuj se“. Věřte, že jeho obavy tímto nikterak nezmenšíte.

POKLÁDEJTE OTEVŘENÉ OTÁZKY
Nechte ho popsat jeho pocity, myšlenky a domněnky, jen tak nad nimi může získat kontrolu a utřídit si je. Následně používejte otázky tohoto typu:

„Co nejmenšího by Ti teď mohlo dodat trochu klidu a pohody?“

„Jak to bude vypadat, když budeš klidnější?“ 

„Co nejmenšího můžeš okamžitě ty sám udělat pro to, aby jsi se cítil lépe?“

Co plánuješ v těchto dnech dělat, plánuješ zrealizovat něco, co jsi dlouho odkládal?“  (vymalování bytu, přečtení dlouho odložené knížky, generální úklid, …)

„Pokud by se Ti s těmito pocity, jaké máš nyní ty, svěřil někdo z Tvých z blízkých, co by jsi mu poradil ( co by měl udělat ), aby se cítil klidněji/lépe?“

Tímto mu pomůžete snížit jeho stres, posílíte jeho schopnost získat nad situací kontrolu a vnímat věci kolem sebe pozitivněji.

BUĎTE EMPATIČTÍ A NABÍDNĚTE MU POMOC
Projevte o něj svůj skutečný zájem a účast. Dopřejte mu zažít pocit, že není na světě sám. Zeptejte se ho, zda mu můžete v této situaci nějak pomoci. Ale pozor nepřekračujte své vlastní hranice.

BUĎTE TRPĚLIVÝ A LASKAVÝ

Buďte shovívavý k jeho zkratkám v myšlení a logice (jsou způsobeny obrovským stresem). Silná úzkost může tohoto člověka přivést k přehnaným, unáhleným a často velmi negativistickým závěrům. Neklepejte si na čelo. Nesmějte se. Nestahujte se. Neodcházejte. A neurážejte se. Nereagujte unáhleně. Tímto nijak takovému člověku nepomůžete, právě naopak, uzavře se do sebe a veškerou energii soustředí do dalšího nekonečného toku myšlenek.

Pokud chcete člověku pod vlivem úzkosti skutečně pomoci, trpělivě a otevřeně si s ním o všem promluvte. Dejte mu tím šanci se v dané situaci zorientovat, snížit napětí a získat potřebný nadhled.

Petra Krýdová

V textu bylo čerpáno z dostupných zdrojů, z webových a odborných článků a literatury.